Vysoký krevní tlak neboli hypertenze je onemocnění, které se týká velkého počtu lidí, podle posledních odhadů jím trpí až 20 % populace. Díky tomuto výsledku patří hypertenze mezi civilizační onemocnění, které může výrazně poškodit další orgány.
Jedním z nich jsou ledviny, a právě v jejich případě může hypertenze značit jejich poškození. „Vysoký krevní tlak je z 90 % zvýšený z nejasné příčiny a jen z 10 % je přítomna hypertenze u jiných onemocnění, například onemocnění ledvin nebo onemocnění endokrinní. Každý pacient s hypertenzí by měl mít vyloučené onemocnění ledvin. Obvykle se vyšetřuje krev na přítomnost kreatininu a hodnoty minerálů a dále moč, zda není přítomna krev nebo bílkovina,“ říká MUDr. Vladimíra Bednářová CSc., vedoucí Ambulance peritoneální dialýzy na Klinice nefrologie VFN v Praze.
Stejně jako onemocnění ledvin může způsobit vysoký krevní tlak, tak vysoký krevní tlak může vážně poškodit funkci ledvin. Právě proto je hypertenze jedním z nejdůležitějších varovných signálů, že se s vašimi ledvinami něco děje. To si ale mnozí z nás neuvědomují. Pokud nebude váš praktický lékař pátrat po příčině vysokého krevního tlaku, může se stát, že postupně bude ochabovat i funkce ledvin a může dojít až k jejich chronickému selhání. „Chronické selhání ledvin se projevuje velmi pozvolně a nepozorovaně, příznaky jako například únava, žlutohnědě zabarvená kůže, otoky nebo křeče se projevují až v pozdějších stádiích, často v době, kdy funkce ledvin výrazně poklesne a my pacienta musíme připravit na to, že bude muset ledviny dialyzovat,“ říká lékařka.
Včasné odhalení oddálilo dialýzu
O tom, že vysoký krevní tlak může značit potíže s ledvinami, se přesvědčil pětapadestátiletý programátor Eduard Rindt. Během kontroly u nové praktické lékařky mu byl naměřen nezvykle vysoký krevní tlak. Lékařka udělala několik vyšetření a zjistila, že panu Eduardovi nepracují ledviny, jak by měly. „Vůbec jsem to nečekal. Do té doby jsem téměř nemarodil, netrápily mě žádné chřipky ani angíny,“ říká. Pan Eduard se dostal do nefrologické ambulance, kde se léčil zhruba rok a půl.
Poté se jeho výsledky začaly rapidně zhoršovat a byl poslán na specializované pracoviště nemocnice do předdialyzačního režimu. „Do té doby jsem slyšel pouze o hemodialýze a předpokládalo se, že do tří měsíců s ní začnu,“ uvádí pan Eduard. Primářka dialyzačního střediska mu díky vhodně zvolené léčbě dobu, kdy se mělo začít s dialýzou, značně oddálila. Zde se také poprvé Eduard seznámil s termínem peritoneální dialýza, které se také jinak říká domácí dialýza. Díky ní Eduard může stále pracovat, hrát svůj oblíbený volejbal nebo cestovat. „Peritoneální dialýza pro mě byla jednoznačná volba. Zvítězila vidina relativní volnosti s minimem omezení a časových ztrát,“ říká muž.
Peritoneální dialýza usnadňuje život
Metoda peritoneální dialýza přináší pacientům s nedostatečnou funkcí ledvin řadu výhod a významně jim usnadňuje život. Pacient neztrácí několikrát týdně čas dojížděním do nemocnice a zdlouhavým procesem hemodialýzy. I v rámci samotné domácí léčby má pacient možnost volby. Dialyzovat se může manuálně 1 – 4x v průběhu dne, kdy vypouští použitý, znečištěný dialyzační roztok (dialyzát) z břicha do vaku a místo něj se napouští nový, čistý roztok. Výměna i s přípravou zabere zhruba půl hodiny.
Druhou možností je automatizovaná dialýza, která probíhá ve spánku za pomoci přístroje. Pacient se večer připojí na přístroj a ráno se probouzí dialyzovaný. „Peritoneální dialýza je výrazně šetrnější k cévnímu systému, a pokud je nemocný léčený tímto způsobem, déle se udrží zbytková funkce ledvin. Peritoneální dialýza je také nejlepším mostem k transplantaci. Nová ledvina se v těle pacienta lépe adaptuje,“ uvádí dále nefroložka.
Kontrola pacienta online
Protože se medicína neustále rozvíjí, dochází k významnému kroku i pro pacienty na peritoneální dialýze. Nyní mají možnost používat při automatizované peritoneální dialýze přístroj, který využívá telemedicínskou platformu a zasílá data o léčbě pacienta přímo do počítače lékaře po každém dialyzačním procesu. „Zdravotnický personál má poprvé možnost monitorovat stav dialyzovaného pacienta na dálku a v případě potřeby léčbu okamžitě přizpůsobit. Lékař získává lepší kontrolu nad léčbou a pacient vyšší komfort a pocit bezpečí. V konečném důsledku je léčba efektivnější i díky úspoře času. Pacient nemusí tak často dojíždět ke specialistovi, někdy i stovky kilometrů,“ doplňuje MUDr. Bednářová. Důležitou součástí léčby je ale i vlastní iniciativa pacienta, který by měl v případě potíží nebo nejasností sám zavolat lékaři nebo specializované sestře.
