Možná jste právě vy těmi „vyvolenými“, kteří panickou ataku zažili nejen z vyprávění. A pokud ne, máte docela slušnou šanci, že se v průběhu života s panickou atakou blíže seznámíte. Potká totiž každý rok přibližně 10–12 % lidí. Pokud jde o panickou poruchu, tedy o opakované panické ataky, těmi trpí přibližně 1–3 % lidí.
Co je panická ataka
Když vás tahle nepříjemnost potká poprvé, možná si budete myslet, že právě umíráte. Panická ataka totiž není zrovna příjemná záležitost. Tělo při ní nastartuje intenzivní stresovou reakci, zatímco vaše mysl nechápe, kde je problém. Aktivuje se váš sympatický nervový systém, který okamžitě zrychlí srdeční tep. Krev se vlévá do velkých svalů, abyste byli připraveni na útok nebo útěk. To jsou totiž reakce, kterými naše staré mozkové struktury reagují na intenzivní strach. Koncové části těla se naopak dostatečně neprokrvují. To způsobuje typický pocit slabosti, brnění nebo snížení citlivosti.
Dochází ke změnám v rytmu dýchání. Tělo se připravuje na akci, dech je rychlý a povrchní, mozek má méně kyslíku. Mohou nastat závratě a pocit zmatenosti. To člověku na klidu rozhodně nepřidá. Když se v důsledku fyziologických změn ještě dostaví bodavá bolest na hrudi a strach ze smrti, bludný kruh se uzavírá a úzkost se násobí.
Úzkostný stav je s panickou atakou propojen. Ale úzkost může nastat i izolovaně. Bez ataky. Jde totiž o dlouhodobý stav, který je do jisté míry trvalý. Panická ataka oproti tomu přichází náhle, bez zjevné příčiny a trvá pouze několik minut.
Jak se zbavit panických atak?
Když odhlédneme od možnosti farmakoterapie, která jen tlumí akutní tělesné příznaky, máte k dispozici účinné techniky jako první pomoc při záchvatu.
-
Uzemněte se
Když si fyzicky sednete na zem, uklidní vás už jen pocit, že nemáte kam spadnout. Pocit bezpečí je v tomto rozpoložení velmi důležitý. Lidé při atace mají strach, že ztratí vědomí nebo že se zblázní. Někdy dokonce pod vlivem fyziologických změn a maximálního psychického i fyzického vypětí dojde ke skutečným mdlobám. Usazení na zem zabrání případnému úrazu při pádu a přinese alespoň částečné zklidnění.
-
Odveďte svou pozornost
Rozhlédněte se kolem a ukotvěte svou pozornost na nějakou fyzickou věc. Spočítejte třeba žaluzie na okně, knížky v knihovně… Monotónní jednoduchá duševní činnost odvede pozornost od nepříjemných tělesných projevů.
-
Ovládněte svůj dech
Povrchní a zrychlené dýchání při záchvatu vyvolává hyperventilaci. Ta ovlivňuje fyziologický stav člověka a prohlubuje strach spojený se ztrátou sebekontroly. Přebytek kyslíku způsobuje motání hlavy a mravenčení v prstech. Možná jste už někde zaslechli radu dýchat do pytlíku. Víte ale, proč tahle technika zabírá? Při hyperventilaci člověk vydechuje spoustu oxidu uhličitého a „předávkovává“ se kyslíkem. Při dýchání do pytlíku potom ve chvíli akutního záchvatu vdechuje zpět oxid uhličitý, který mu právě v té chvíli chybí.
Můžete použít i dechovou techniku, kdy se nadechnete do břicha na 3 vteřiny, dáte si malou pauzu a pomalu vydechujete po dobu 5 vteřin. Metodu trénujte ve chvílích pohody.
-
Vyhledejte odbornou pomoc
Řešením první volby u praktika totiž bývají farmaka. Ta vám možná pomohou překonat akutní fázi záchvatu, neřeší ale příčinu nemoci. Příčina se skrývá v mysli. Skutečné a dlouhodobé řešení záchvatů paniky nabídne jen správně vedená psychoterapie.
