Mnozí z nás pamatují vesnické zahrady, na kterých nikdy nechyběly keříčky angreštu. Roztomile chlupaté bobule byly příjemným osvěžením a chutnaly dospělým i dětem. Angrešt se tradičně zavařoval a kompot byl zpestřením jídelního stolu v zimním období.
Pěstování angreštu poněkud ochablo zejména díky výskytu „amerického padlí“ což je druh plísně, která zdecimovala nejen celou úrodu, ale zničila i keře. Současné účinné přípravky umožňují opět angrešt pěstovat a využívat jeho užitečnost pro zdraví.
Čím je angrešt prospěšný
Angrešt je v čerstvém i vařeném stavu užitečným zdrojem vitaminu C. Sto gramů angreštu obsahuje asi čtvrtinu doporučované denní dávky vitaminu C pro dospělého člověka. Na rozdíl od jiných plodin se vařením ztrácí jen jeho malé množství.
Vedle vitaminu C obsahuje angrešt také rozpustnou vlákninu. Pro natrpklou chuť a nízký obsah kalorií je dobrým doplňkem cukrářských výrobků.
Rozmanitost označení angreštu
Na českém a moravském venkově se angreštu říkalo srstka. Setkáváme však s řadou dalších pojmenování, jako například měchounek, měchourka, kudláček, kudlačinka nebo turenka. Existuje řada druhů angreštu a některé speciálně vyšlechtěné jsou větší a sladší. Oblíbený je hlavně ve Skandinávii, kde se angrešt používá do džemů, marmelád, k přípravě vína, koláčů nebo dokonce octa.
Další užitek z angreštu
V dřívějších dobách se mělo za to, že angreštová šťáva je dobrá na všechny záněty a snižuje zimniční horečku. Používaly se také listy z angreštu, neboť lidé věřili, že pomáhají odstraňovat písek či kamínky tvořící se v močovém ústrojí.
Některé přípravky z angreštu se doporučují i v současnosti. Příkladem je nápoj připravený z 25 g sušených listů angreštu, vyluhovaných v 600 ml vody. Doporučuje se vypít jeden šálek tohoto čaje třikrát za den. Výluh má údajně utišující účinky zvlášť pro dospívající dívky, pokud jej budou pít před začátkem měsíčků.
